|
DĚKUJEME: PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE BOHNICE
Neznám jinou nemocnici, než je Psychiatrická nemocnice Bohnice, kam by lidé chodili dobrovolně odpočívat do stínu stromů, lehnout si na trávník a nebo třeba bruslit. "Blázinec" má úplně jinou atmosféru, než jiné léčebny těla či ducha a je známo, že tuto atmosféru i sama vědomě a cíleně podporuje. Nejen kulturními akcemi, jako je Mezi ploty, ale nakonec i tím, že ve svých prostorách umožňuje natočit hned dva obrazy našeho filmu. Jeden venku, jeden uvnitř.
DĚKUJEME: ZÁMEK VALEČ
Trvalo to skoro čtyři roky. Za tu dobu jsem se bavil s větším množstvím farářů, než ten nejortodoxnější katolík. Nikde nám nepovolili natáčení, ani v kostelech velkých, ani v kostelech malých. Spásu jsme našli až u paní Aleny Zemanové, kastelánky Zámku Valeč, která nám na celý den zapůjčila kostel Nejsvětější Trojice nedaleko od zámku. znovu tedy paní Aleně na tomto místě děkujeme a vám fanouškům rádi doporučujeme valečský zámek k návštěvě.
DĚKUJEME: TISKÁRNA LABEL, S. R. O.
Ochota pana Opaska, provozovatele tiskárny Label v Kutné Hoře, byla bezmezná. Točili jsme na dvoře před tiskárnou, který nám pan Opasek ochotně zapůjčil a mimo opravdu příjemného prostředí hezkého čistého dvora nás také provedl tiskárnou, ukázal stroje a zázemí a poskytl rychlý náhled do toho, co vše se dá v takové tiskárně vyrobit. A rozhodně toho není málo. Poptáváte-li tisk ve velkém i malém množství, jakkoliv komplikovaný či individuální, určitě se na Label obraťte. Nejen že budete spokojeni s výsledkem, ale zde najdete moc milé lidi.
DĚKUJEME: ZÁMEK JABLONNÁ
Jednoznačně nejkrásnější prostředí, ve kterém jsme kdy natáčeli, nám poskytl zámek Jablonná. Zámek je ve vlastnictví společnosti ROYAL Interier, s. r. o. a je využíván jako showroom luxusního nábytku v klasickém stylu. Spolumajitelka společnosti, paní Jana Ulrychová, nás přivítala s otevřenou náručí a osobní noblesou. V prostorách zámku jsme strávili dvě noci a po celou dobu se o nás se svými kolegy ochotně starala. Nepochybujteme o tom, že záběry z této scény budou v celém filmu patřit k těm nejhezčím. Prostory zámku může veřejnost shlédnout v otevíracích hodinách (viz web) a rozhodně vám návštěvu doporučujeme.
DĚKUJEME: MARPEK WHISKY
V hospodách a barech se natáčí nejlépe. Je tam teplo, neprší a většinou je k dispozici i něco dobrého k zakousnutí či napití. Marpek Whisky v Dejvicích není výjimkou. Při natáčení jsme byli ochotným majitelem zásobování skvělou whisky a vínem a když jsme krátce po poledni dotočili, zůstali jsme v baru ještě o dvě hodiny déle, prostě proto, že nám tam bylo dobře. Znalcům dobrého pití jistě nemusíme toto místo představovat a těm ostatním jej vřele doporučujeme.
DĚKUJEME: VÁPENKA ČERTOVY SCHODY
Natáčení v krásném prostředí lomu Kosov na Berounsku bylo náročné, ale příjemné. Stará těžební věž, pásový dopravník i lámaná skála okolo celého areálu, to jsou nádherné kulisy, které si přímo říkají o to, aby se v jejich útrobách točilo. Společnost nám během natáčení dělala parta místních hasičů, kteří na věži cvičili slaňování. Počasí také vyšlo, prostě nádherný den v nádherném prostředí.
DĚKUJEME: SALOON BRANDÝS
Saloon Brandýs je stylová dřevěná hospoda v těsné blízkosti centra Brandýsa nad Labem - směr Stará Boleslav. První zmínky o hospodě na Kopečku či na hrádku se dle dobových fotografií datují přibližně k roku 1900. V dobách Rudolfa II. byl dům využívána jako kasárna a vězení. V dobách temné totality, komunisté přerušili tuto tradici a dům přestavěli k účelům výrobny oděvního družstva Moděva. Po revoluci se majitel rozhodl pokračovat v tradici a na troskách doby minulé vybudoval z domu hospůdku u Skorkovských. Později byl celý interiér předělán do Westernového stylu jako Country Saloon, který se svou originalitou stal celorepublikovým vyhlášeným podnikem. Po čase sláva Country Saloonu vlivem střídání majitelů domu, začala pomalu upadat a až v roce 2011 se majitelé rozhodli, že budou pokračovat v hospodské tradici a pokusí se tuto hospodu dostat tam kam se patří.
DĚKUJEME: ČAJOVNA VE VĚŽI
Jen pár kroků od Letenského náměstí se nachází "pohádková věž." Přijdete-li k ní večer již za šera, jako byste se ocitli v jiném časoprostoru. Pro většinu lidí zformovaných hlučnou a světélkující kulturou naší doby je toto místo neviditelné. Půjdete-li dovnitř a budete stoupat po schodech nahoru a nahoru a nahoru jak nejvýš to jen půjde, naleznete čajovnu. Tato čajovna svým geniem loci zasáhne snad každého vnímavějšího návštěvníka přímo do srdce.
DĚKUJEME: VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA MASARYKOVA
Hlavní chod do Vyšší odborné a průmyslové školy v Kutné Hoře nám s laskavým svolením pana ředitele Ing. Jaroslava Načeradského posloužil coby vstup do divadla. Celé akci trochu uškodilo deštivé počasí, které nepřidalo na náladě ani nám, ani majiteli dvou kabrioletů, které jsme tu noc v záběrech používali. Budíž nám útěchou, že záběry se povedly a děkujeme tedy panu řediteli za ochotu i osobní pomoc.
DĚKUJEME: NÁRODNÍ ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM ČÁSLAV
Čáslavská pobočka Národního zemědělského muzea, nebo také muzea zemědělských strojů je velký areál s několika "hangáry", které jsou plné traktorů, kombajnů, secích i sklízecích strojů od počátku minulého století. My jsme s laskavým a ochotným svolením pana ředitele Michálka využili exteriéry muzea jako kulisy pro depo závodních aut. Pršelo a počasí bylo nevlídné, přesto byla atmosféra na natáčení skvělá, k čemuž právě výraznou měrou přispěla vstřícnost zaměstnanců muzea. Budete-li někdy projíždět Čáslaví, rozhodně se v muzeu zastavte, expozice za to jednoznačně stojí.
DĚKUJEME: ČAJOVNA SHANGRI-LA
Kdo někdy navštívil pražskou čajovnu Shangri-lu, určitě ví, jak je tato z ulice nenápadná. Vstup do čajdy vede přes dvorek, který si přímo říká o to, aby byl zvěčněn v nějakém filmu. Ostatně, nejsme jediní, komu provozovatelé čajovny své prostory zapůjčili pro natáčení. Shangri-li totiž vede parta milých a ochotných lidí, kteří svou dobrou náladou přispívají hlavně návštěvníkům jejich útulného podniku. Rádi tedy tuto čajdu doporučíme k návštěvě, popití dobrého čaje a podýmání dobré dýmky.
DĚKUJEME: PRAŽSKÉ VODOVODY A KANALIZACE, A. S.
Natáčení v podzemí Ďáblické čističky odpadních vod bylo super. Nejen, že se jedná o krásně industriální interiér s neopakovatelnou atmosférou, ale navíc se kám všichni chovali pozorně a ochotně, dostali jsme i kafe. :) Kéž by to taková pohoda byla vždycky.
DĚKUJEME: DIVADLO NA VINOHRADECH
Z několika pražských divadel, které jsme oslovili s neodmítnutelnou nabídkou natáčení přestřelky zareagovalo vstřícně pouze Divadlo na Vinohradech, jmenovitě tehdejší pan ředitel Jindřich Gregorini, který nás nechal po chodbách i hledišti běhat jen za symbolický provozní poplatek takřka celý den. Nutno říct, že byť scéna z divadla nebude patřit k nejdelším, rozhodně bude mít jednu z nejvýpravnějších kulis.
DĚKUJEME: PANÍ KOLÍNSKÁ Z BŘEZINĚVSI
Zkuste v Praze a okolí najít americky vypadající dům se zápražím, trávníkem a pokud možno bez plotu. Nelze. Našli jsme americkou čtvrť v Horoměřicích, ale 40.000,- za 1 natáčecí den se nám dávat nechtělo. Tak jsme pár dnů projížděli vilové čtvrti, až jsme narazili na dům paní Kolínské. Zazvonili, požádali milou paní o možnost natáčení a ta nám vyhověla. Tímto ještě jednou děkujeme.
DĚKUJEME: PAN VESELÝ Z CADILLAC CLUBU
Znáte to, dva dny před natáčením vám vypadne domluvené auto a je potřeba narychlo sehnat jiné. Brnkačka, pokud narazíte na ochotné lidi. Pan Veselý, kterého jsme oslovili na doporučení jeho kolegy z Cadillac clubu a kterého jsme nikdy předtím neviděli, nám auto bez sebemenších okolků půjčil. Vzhledem k tomu, že toho času bylo nepojízdné (což nám nevadilo), tak i sehnal odtahovku a poslal nám jej až na plac. Po natáčení si odtahovka zase přijela a my vůz panu Veselému vrátili. Klobouk dolů před takovými lidmi.
DĚKUJEME: Hotel Bohemians
Příjemný sportovní hotel na břehu Vltavy v pražském Podolí nám poskytl přístřeší i veškerý servis. Natáčení to bylo celkem příjemné - na chodbách jsou pohodlná křesílka, kávička příjemně voněla. Představitelka Míny si dokonce po prohýřené noci během čekání na svůj záběr nefalšovaně zdřímla v pohodlné posteli. Kéž by každý natáčecí den byl takhle fain. Děkujeme Ivance Buchtelové za skvělý den.
DĚKUJEME: PRAŽSKÁ PAROPLAVEBNÍ SPOLEČNOST
S panem Dušanem Sahulou, ředitelem PPS, jsme se setkali víceméně náhodou. Potulovali jsme se po nábřeží, obdivovali parníky zaparkované u mola a vyhlíželi plavčíka, se kterým jsme měli domluvenou schůzku. Ten se nedostavil, tak jsme na jednu z lodí vlezli a oslovili člověka, který byl na palubě. Ukázalo se, že je to přímo nejvyšší šéf, o žádné domluvě s plavčíkem nic neví a vzhledem k tomu, že jsme ani netušili , z jaké lodi měl dotyčný být, tak jsme se shodli na tom, že se možná jedná i o úplně jinou firmu. Každopádně nás pan Sahula vyslechl, velmi ochotně nás provedl po své flotile, čítající k dnešnímu dni 8 plavidel a nabídl, že si můžeme vybrat, kde budeme točit. Takže jsme si vybrali a dohodli se, že v lednu se do toho pustíme (přes sezónu by to nebylo možné, lodi jsou pořád v provozu). A ti, kteří se natáčení účastnili, si jistě pamatují tu vlezlou zimu, jaká v podpalubí celých 14 hodin panovala. :)
DĚKUJEME: PERSONÁL STANICE ČD VRANÉ NAD VLTAVOU
Oba dva pánové výpravčí, kteří se během natáčecího dne vystřídali ve službě na stanici Vrané nad Vltavou, projevili neskutečnou ochotu a trpělivost, když nás nechali celý den běhat po prostoru dopravny. Nejen, že po nás nechtěli lístek za vstup na perón, ale navíc nám umožnili zřídit v čekárně maskérnu a kostymérnu. Bezpečnostně měli situaci zvládnutou zcela precizně, dvě minuty před příjezdem každého vlaku jsme byli upozorněni, že se máme pomalu vytratit z kolejí. Žádné neštěstí se nestalo, provoz nebyl ohrožen a my oběma pánům přejeme, ať jim to na těch kolejích pěkně drnčí. :)
DĚKUJEME: OBYČEJNÝ SVĚT
Hospůdka Obyčejný svět patří k těm, ve kterých na Vás dýchne atmosféra první poloviny minulého století už při vstupu. Dobová výzdoba na stěnách, stará tepaná kamna, vyřezávané zábradlí na dřevěných schodech a prkenná podlaha, stejně jako útulné přítmí a stylizované jídelní lístky. To vše tato neobyčejná restaurace nabízí. K tomu přidejte milou a pozornou obsluhu i příjemnou paní majitelku, která nám ochotně na natáčení vyhradila celý salonek. Rádi proto Obyčejný svět na Vinohradech doporučujeme k návštěvě.
DĚKUJEME: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Sehnat v Praze banku, která se dobrovolně nechá vyloupit a nezavolá na vás policii, je celkem obtížné. Ale Ministerstvo zemědělství se tohoto úkolu zhostilo ochotně, s radostí a úsměvem. Nejenže jsme mohli beztrestně nakráčet do budovy se zbraněmi, ale dokonce nám dalo k dispozici i své parkoviště a záchodky. :) To je pak jedna radost v takovém prostředí točit. Děkujeme. :)
DĚKUJEME: PARKHOTEL PRAHA
Sehnat v Praze střechu, která bude rovná, aby se po ní dalo běhat, členitá, aby se na ní dalo schovávat při střelbě a zároveň bez antén a satelitů, to dá fušku. Parkhotel takovou střechu má a vedení hotelu nám ji ochotně umožnilo použít. Tedy, nejen střechu - měli jsme možnost použít i hotelovou koupelnu, abychom smyli krev a pot z obličeje zastřeleného chudáka - a přátelé, takovou koupelnu bych si doma rozhodně nechal líbit. Až budete hledat luxusnější ubytování poblíž Veletržního paláce, určitě si vzpomeňte na naše doporučení. :)
DĚKUJEME: PAN KAREL z firmy BESTDRIVE
S Panem Karlem to byla legrace. Přišli jsme do pneuservisu, v jehož areálu se nám líbilo zákoutí a plechový hangár. Řekli jsme, že jsme od amatérského filmu a že bychom se chtěli zeptat na natáčení. Byli jsme odkázání na "Karla". Pan Karel se ukázal býti usměvavým správcem areálu, který ani chvilku neváhal a natáčení nám povolil. Dokonce nám na noc svěřil klíče od zámku. Pan Karel je dalším důkazem, že nezištná ochota mezi lidmi stále existuje a my mu za to znovu děkujeme.
DĚKUJEME: Český svaz tělesné výchovy
Jednání s Českým svazem tělesné výchovy, tj. správcem stadionu Strahov, bylo rychlé. "Můžeme u vás točit?" "Můžete." Rychle, stručně, jasně a ochotně - přesně tak s námi zástupce svazu jednal. No řekněte, dá se tomu něco vytknout? Děkujeme. :)
DĚKUJEME: RESTAURACE ZLATÉ SELE
Hospody, restaurace, bary. To jsou ta nejčastější místa, kde se mafiáni scházejí. A proto i v našem filmu točíme v hospodách docela často. I Restaurace Zlaté sele, resp. její majitelka - paní Králová - nám vyšla vstříc a nechala nás ve své útulné hospůdce řádit. Kdo mne zná, nebo mne alespoň někdy viděl, tak ví, že se rád dobře a hodně najím. Pokud jste na tom podobně, tak vězte, že hospůdka Zlaté sele dělá svému jménu opravdu čest. Až se budete pohybovat okolo pražského Proseka - určitě se tam jděte nadlábnout. A pozdravujte. :)
DĚKUJEME: ING. OTTO KUHN
Pan Ing. Kuhn byl prvním vlastníkem historického auta, který nám svůj vůz poskytl pro natáčení. Bylo to pro nás něco naprosto neuvěřitelného. Pohled na jeho MG z roku 1930, když se k nám poprvé blížil ulicí po dlažebních kostkách, nám vyrazil dech. Na nablýskané červené kabrio jsme s otevřenou pusou dlouho jen zírali. Rádi bychom i touto cestou panu Kuhnovi poděkovali za jeho nezištnou pomoc a ochotu a popřáli mu, ať mu jeho radost v podobě úžasného auta jen a jen vzkvétá.
DĚKUJEME: RESTAURACE VINIČNÍ ALTÁN A SPRÁVCE VINOHRADSKÉ VINICE
Člověk by ani nevěřil, že uprostřed Prahy se dá najít krásný kus zeleně s vinicí. A když je navíc v zeleni ještě pěkná restaurace s ochotnými majiteli a celé lokaci vévodí honosná Groebova vila (řečená Grébovka), nemůže si amatérský filmař přát nic lepšího. Jedná se o jeden z nejhezčích exteriérů, kde jsme za celý rok točili a nutno poznamenat, že i výhled na Prahu je z Viničního altánu parádní. Znalcům vína jej jistě nemusíme představovat a pro ty ostatní od nás pouze jedno velké doporučení.
DĚKUJEME: MATEŘSKÁ ŠKOLKA TUSAROVA
Když chcete natočit honičku ulicemi a nechcete mít v záběru civilisty, jste odkázání na soukromé pozemky, kam má veřejnost přístup běžně zapovězen. Pro tento problém měla velké pochopení paní ředitelka Mikoláškové z MŠ v Tusarově ulici v Holešovicích. Zahrada okolo hlavní budovy školky je skutečně nádherná a díky ochotě paní ředitelky mohli naši herci v jejích prostorách celé odpoledne běhat, šplhat přes zdi a skákat přes ploty. Myslíme si, že i děti, kteří do školky chodí, se tam řádně vyblbnou. :)
DĚKUJEME: RESTAURACE PĚT PENĚZ
Z útulné restaurace Pět Peněz v pražských Holešovicích se na čtyři dny stal Santiniho bar. Do této hospůdky jsme rádi chodili ještě dávno před natáčením, vždy tam byla příjemná a vtipná obsluha, dobré jídlo a atmosféra, proto byla volba základního tábora Santiniho bandy mafiánů zcela jasná. Pan majitel je správný chlapík, který naši špatnost ochotně podpořil a na čtyři dopoledne nám prostory restaurace zapůjčil. Až tam někdy půjdete, určitě se porozhlédněte po originálním vybavení hospody a začtěte se do obsáhlé žákovské knížky - totiž jídelního lístku. :)
|
